pátek 25. července 2014

Vila Franze Petschka v Ústí nad Labem

Obsah

I. Architekt, objednatel
II. Popis stavby
III. Inspirace, idea
IV. Hypotézy o autorství
V. Z historie stavby
VI. Zajímavost
VII. Literatura, prameny

(Vyobrazení vily naleznete NA TĚCHTO STRÁNKÁCH.)

I. Architekt, objednatel
Vilu v letech 1929 až 1931 postavil na objednávku Franze Petschka architekt Paul Brockardt (případně. Brockhardt). Měla sloužit jako honosný obytný dům. Spojuje v sobě hned několik architektonických slohů, především ale francouzský neoklasicismus (též barokní klasicismus) s prvky art déco. Objednatel stavby jej umístil hned na vedlejší parcelu, vedle honosného domu svých rodičů.

II. Popis stavby
Vila má čtyři patra, kvůli její stavbě strhli starší stavbu. Stavitel se také musel vypořádat se silně svažitým terénem. Hlavní vchod vede do vili z Churchillovy (dříve Bismarckovy) ulice na úrovni suterénu. Provedení stavby je velmi luxusní. Dokladuje to miniaturní předsíň, kde dvojici radiátoru kryjí košaté litinové mříže a mramorové parapety. Sklep obsahoval kotelnu pro centrální vytápění. Suterén zahrnuje prostorný vestibul, domovníkův byt, tělocvičnu i telefonní ústřednu. Do patra vede mramorové schodiště s bohatě zdobeným zábradlím, odlévaným z litiny. Na horní úrovni končí u mříží, kovaných do podoby keře. Návštěvník po schodech vystoupal do zvýšeného přízemí s reprezentativní halou a neorokokovým krbem. Průhled na krytou terasu z haly zajišťuje trojice francouzských oken. Na křídlech budovy se nachází salóny s bohatou umělecko-řemeslnou výzdobou. Schodiště do dalšího patra je pojato neméně velkoryse. Dřevěnou konstrukci nesou mohutné sloupy s korintskými hlavicemi, vyvedenými řezbou. Masivní zábradlí s balustrádou pak ohraničuje prostor. V podlaží architekt vyprojektoval celkem sedm ložnic, jednu propojenou s terasou, a čtyři koupelny.
V nejvyšším, mansardovém patře se nacházelo provozní příslušenství. Tedy prádelna, žehlírna, pokoj na kožichy a komory služebnictva.

III. Inspirace, idea
Architektonicky je vila na českém území ojedinělá. Slohové pojetí se nejspíše inspirovalo francouzským barokním klasicismem, konkrétně zámečkem Petit Trianon architekta Ange-Jacquesa Gabriela (1762 - 1768). Z tohoto důvodu existovali pochybnosti ideového autorství ústeckého architekta Paula Brockardta (1882 - 1941).

IV. Hypotézy o autorství
Jedna z hypotéz například tvrdí, že jen rozpracoval návrhy francouzského architekta Thériota. Ten na počátku dvacátých let minulého století pracoval pro pražskou větev Petschkova klanu. Otázkou prý je, zda na návrhu nespolupracoval i Max Spielmann. Brockardt ale byl nadprůměrným architektem, v Ústí vyprojektoval několikero cenných staveb, například luxusní vilu uhlobarona Weinmanna ve stylu italské neorenesance, expresionistickou budovu Ústecké polikliniky, Lázně Vrbenského, 1924 Restaurace Kurzweilmühle, 1930 Vila Hanse Weinmanna a další.

V. Z historie stavby
Vilu si ovšem rodina majitelova příliš neužila. Kvůli svému židovskému původu museli uprchnout před nacisty. Ti pak v domě zřídili policejní prezidium. Po válce tu bývala nějaký čas restaurace a pak desítky let sloužila jako krajský Dům pionýrů a mládeže. Dnes v ní sídlí Česká školní inspekce a Národní institut pro další vzdělávání. Ze soukromé zahrady je dnes Letní kino. Nachází se na seznamu kulturních památek od 3. května 1958.

VI. Zajímavosti
Vznikla jako poslední přírůstek v ulici, přezdívané „milionová“. Stojí tu totiž sídla dalších velkopodnikatelů, kromě zmiňovaného Ignaze Petschka například i vila Jakoba Weinmanna, konkurenta Petschků. (Zde nacisté zřídili sídlo gestapa, či komunisté Stb a později též Dům pionýrů a mládeže.) Každý rok tu pravidelně vyučuje opernímu zpěvu slavná česká operní pěvkyně Eva Randová.

VII. Literatura, prameny
Pavlíček Tomáš a kol., Slavné vily Ústeckého kraje, Praha 2007.

v
Štítky: , , ,

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)