Případ Ďáblových deníků z hlediska politického

Věc: Ďáblovy deníky, hlášení k rukám náčelníka GŠD

Kopie: 4 (dle rozdělovníku)

Politické oddělení expozitury č. 4 bylo požádáno, aby vyhodnotilo analýzu Oddělení ďábelských aktivit, Odboru pro rekognoskace zla, týkající se českého vydání knihy Ďáblovy deníky. Analýza má sloužit jako podklad k rozhodnutí ohledně protestní nóty Druhé strany, týkající se dotčené knihy. Tento mimořádně citlivý úkol mi byl přidělen rozkazem náčelníka štábu expozitury č. 4 GŠD ČR ze dne 12. 10. 2009 čj. OPRZDA 02/09 NŠ4. Dotčenou knihu vydalo nakladatelství Ivy Press Limited roku 2008. České vydání pak Mladá Fronta o rok později. Deníky tzv. Temného pána (poněkud nadnesený titul, vzhledem ke skutečnosti, že se k němu dnes neváže žádná faktická moc), měl údajně přepsat jakýsi profesor M. J. Weeks, jako autoři některých textů jsou ovšem uváděni i Viv Croot a Andrew Kirk. Jelikož šetření po utajované linii dosud nebylo ukončeno, nemám k dispozici personálie jmenovaných.

Krátce k obsahu. Text údajných deníků Lucifera alias Nicholase D. Satana vulgo Rohatého popisuje vzestup tzv. Temného Pána od nižšího služebného serafa střední kategorie na oddělení kultury ANV (Absolutní a Naprosté Vševědoucnosti) po předsedu představenstva Satankorpu a.s. Je ovšem značně rozporuplný.

Některé pasáže deníku naprosto korespondují se známými skutečnosti okolo osoby Lucifera, např. jeho pracovní umístění v hierarchii oddělení kultury ANV. V souladu je i známá skutečnost, že si v zaměstnání nepočínal nijak skvěle, vzhledem k jeho lajdáctví a naprosto nesmyslným návrhům. Dle psychologického profilu Lucifera, sestaveného Odborem pro styk s Bohem (Hospodin), je tento padlý anděl naprostý flink, je známý odporem k autoritám a zavedenému řádu a není ve skutečnosti schopen nic dotáhnout do zdárného konce. Ostatně, proto také po svém vyhazovu z oddělení kultury vyhlásil výběrové řízení do firmy, jíž založil, tedy do pozdějšího Satankorpu. Ostatně, je všeobecně známo, že společnost za svůj vzestup vděčí spíš lidské přirozenosti a podvratné činnosti svých zaměstnanců, po jejichž zádech L. vyšplhal k nejhlubším hloubkám v Podsvětí. Z tohoto pohledu se Ďáblovy deníky zdají autentické. Grafologové některé psané pasáže posuzují též jako autentické, ovšem s výhradami. Viz. zpráva příslušného odboru, pasáže o rozích v písmenu Z a S a též v T a M. Též infantilní malůvky na okraji textu se zdají být jeho práce (Lucifera). Pro pravost hovoří i portréty představenstva Satankorpu v závěru knihy, odkazy na webové stránky i mail, též telefonní čísla, případně do předsádky vložený návrh standardní smlouvy mezi případným klientem a Satankorpem. Hovoří se tu i o detailech z L. intimního života, především jeho vztah k Lilitě je tu poměrně podrobně (na lajdáka L. formátu) popsán i jeho příchylnost k prostitutkám, kupř. k Děvce Babylonské.

Zarážející ovšem je, že v textu se nachází množství nepřesností. Podivnosti jsou u datování a přiložených vyobrazení. Např. na str. č. 75 se nachází černobílé vyobrazení (rytina, či perokresba ?) máčení ženy, obviněné z čarodějnictví ve vodě. Dle oděvu se toto odehrává někdy v 16. století, ovšem vyobrazení zcela jistě pochází z pozdních období, dle stylu provedení z 19. století. Pravděpodobně je to ilustrace k některému dílu z období romantismu, ale přesné určení ponechám na příslušném odboru GŠD. Sama inkriminovaná strana resp. zápis na ní je autorem datován na 31. 10. 1300. Těchto nepřesností je ovšem ĎD plno. To zase naopak hovoří pro teorii falzifikátu. Tolik resumé.

Kniha by zřejmě nevzbudila žádnou větší pozornost, kdyby vzápětí po jejím vydání Pekelná oligarchie nevydala okamžité dementi všech kompromitujících textů v knize a zároveň se od tohoto nakladatelského počinu nedistancovala. Satankorp ovšem doposud nepožádal soudy v USA o její stažení a ani se prostřednictvím některé své nastrčené právnické firmy nedomáhá odškodného po vydavateli.

OPRZDA z toho vyvozuje 5 hypotéz.

a) jedná se o promyšlenou PR kampaň Satankorpu. Pro to hovoří bulvárnost tématu, viz. zmínky o pohlavním životě L. a vybízení k smilstvu, nezřízenému pití atd. Klasická propagační kampaň ve stylu "Ber si co chceš! už od XYZ Kč..."

b) L. se definitivně pomátl, všechny zbytky jeho faktické moci převzala Pekelná oligarchie. Ve své demenci pak kontaktuje smrtelníky a volně pouští do světa utajované skutečnosti. Pro správnost této teorie hovoří fakt, že protestní nótu podatelně GŠD zaslal diplomatickou poštou sám viceprezident Satankorpu a oligarcha Pekelné oligarchie Druhé strany (ty jejich megalomanské tituly, dále jen PODS) Mefistofeles.

c) jedná se o promyšlenou strategii, jež má ospravedlnit eskalaci násilí na hranici Druhé strany a Našeho světa a propuknutí dalšího Mezisvětového konfliktu. Pro tuto teorii hovoří povaha celé kauzy.

d) je to skutečně podvrh a nóta PODS Mefistofela je víceméně oprávněná (lze-li u nich vůbec hovořit o úplné pravdě). A tedy je vše při starém. Pro tuto teorii zase hovoří neuvěřitelná stupidita námětu knihy, potažmo všech okolností s ní spojených.

e) je to skutečně podvrh a má posloužit k diskreditaci L. v rámci mocenského boje uvnitř Satankorpu a/nebo Druhé strany. Tedy je opět vše při starém. (Jak jinak, že.)

Osobně si spíš myslím, že:

Je to do určité míry kombinace všech uvedených teorií. Druhá strana ostatně, jak jsem již připomenul, nikdy nehovoří celou pravdu, případně lže úplně. ĎD mohou být zčásti jak pravé, tak podvrh.

Proto doporučuji:

1) na nótu oficielně nereagovat. Ať tak, či onak, z vydání ĎD, pravých či falešných, bude Druhá strana jen profitovat a řeči Mefistofela o poškození "dobrého jména etc." (jak paradoxní, že?) to nijak nezmění. Prostě, pár dušiček získají tak jako tak, i když vše zůstane při starém, v případě horší varianty, tedy Mezisvětové války jich nebude pár, ale mnoho. I kdyby prohráli, tyto jim zůstanou. Minimálně do doby, kdy uplyne Věčnost, stanovená Bohem. Do té doby nikdo není oprávněn Pekelnou oligarchii zlikvidovat, viz Jeho zákoník, tedy Bible Svatá.

2) Z hlediska politického ale usuzuji, že

úplná nečinnost a nereagování na vzniklou situaci by nebylo vhodné. Doporučuji, vzhledem k přetrvávajícím nedobrým vztahům mezi Druhou stranou a Českou republikou, aby všechny jednotky pod velením GŠD byly uvedeny do stavu zvýšené bojové pohotovosti, tedy na stupeň Beta a provést zároveň prověrky bojové připravenosti všech jednotek, včetně logistického zabezpečení pro případ, že by se Druhá strana skutečně rozhodla vyprovokovat Mezisvětový konflikt. Trvání: do ukončení šetření, či podání konečného vysvětlení ohledně DĎ, čili do odvolání. Diplomatický sbor pod gescí GŠD by měl Druhou stranu prozatím uchlácholit neurčitými sliby a trvat na dodržení podmínek ozbrojeného příměří mezi Druhou stranou a ČR. Závěrem navrhuji toto hlášení z kategorie Přísně Tajné převést do kategorie Přísně tajné Zvláštní důležitosti. Konec hlášení.

Čest práci.

V Ústí n. L., 14. 10. 2009,

Dvz. kom. GŠD Vorlíček