Obsah
I. Úvod – Popis kostela
II. Původní mostecký kostel
III. Sbírka na kostel
IV. Stavba
V. Novodobé úpravy
VI. Přesun
VII. Současnost
VIII. Literatura
IX. Dostupné on-line
I. Úvod – Popis kostela
Chrám
Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn podle plánů Riedova žáka Jakuba Heilmanna
ze Schweinfurtu a vznikl původně na místě raně gotické baziliky. Dnes je to velký
pozdněgotický halový trojlodní kostel s vtaženými pilíři. Ty ohraničují v
interiéru kostela jednotlivé obvodové kaple a zároveň člení emporový ochoz.
Poprsnici
empory zdobí renesanční polychromované reliéfy, zobrazující biblické výjevy ze Starého
i Nového zákona. Z původních maleb připomeňme ty ve výplňových polích
gotické kazatelny, jež se nedávno podařilo objevit.
Má,
po vzoru gotiky jihoněmecké, pouze jednu věž a exteriér působí značně stroze.
Jeho stěny jsou ploché, hladké a obvodovým zdivem jsou proraženy dva pásy oken.
Horní řada náleží k bočním lodím haly, zatímco spodní jednotlivým kaplím.
Vnitřek
kostela rozděluje do tří lodí sedm dvojic osmibokých sloupů. Mezi opěrnými
pilíři se nachází celkem šestnáct kaplí, východní dvojité šnekové schodiště a
západní šnekové schodiště, sakristie, dvě postranní předsíně.
Za
protiváhu masivního oltáře můžeme považovat velké varhany ze západní části
empory. Optickou spojnici pak tvoří soubor Dietzových soch Krista a apoštolů z
třicátých let 18. století. Nalezneme je ve výši empory, na vnitřní straně lodních
pilířů.
Všechny
kaple mají vlastní krouženou klenbu a jsou zasvěceny svým donátorům, jedna
z nich oseckému opatu Bartoloměji, ostatní movitým měšťanům, případně cechům.
Součástí
interiéru tvoří ještě gotická křtitelnice a pastoforium, které původně stály u presbyteria
a jež stavitelé přemístili k sakristii kvůli stavbě masivního barokního oltáře.
V kostele
se po delší přestávce nachází i renesanční kamenné epitafy význačných
mosteckých měšťanů, kupříkladu zlatníka a dlouholetého vedoucího stavby chrámu
Mikuláše Riese, případně epitaf Uršuly a Magdaleny z rodu Veitmile, zástavních
pánů mosteckého hradu.
Výzdoba
masivního hlavního oltáře pochází z dílny tyrolského sochaře Bartoloměje Edera,
velký oltářní obraz od jezuitského malíře Josefa Kramolína.
II. Původní mostecký kostel
Původní,
raně gotickou trojlodní baziliku, založenou mezi lety 1253 až 1257, nepřímo
dokládá listina papeže Bonifáce VIII. z roku 1296. Zbyla z ní jen její
východní krypta a vnitřní obvodové zdivo západní věže. Kostel vyhořel roku
1515.
III. Sbírka na kostel
Papež
Alexandr VI. na přímluvu krále Vladislava II. potvrdil roku 1501 městu Most patronátní
právo nad kostelem. To do té doby vykonával klášter Křižovníků Božího hrobu ve
Zderazi u Prahy.
To
ovšem sebou přineslo nemilou a pro město zcela finančně neúnosnou povinnost jej
po zničujícím požáru města z roku 1515 opravit. Jako vhodné řešení se
ukázalo být zorganizování odpustkové sbírky. Povolení k pořádání veřejné sbírky
ve prospěch nového kostela získali měšťané od papeže Lva X. v roce 1516. Svůj
souhlas ke sbírce vydali i králové Ludvík Jagellonský a polský Zikmund I.
Sbírka
trvala tři roky, od 22. března 1517 do 1. května 1519. Peníze do Mostu putovaly
z celých Čech, Moravy, dokonce i Saska, Lužice a Slezska. Za první rok
trvání sbírky se podařilo za prodej odpustků vybrat 5379 kop a 49 míšeňských
grošů, v roce 1518 4984 kop a 52 grošů a v roce třetím 1375 kop a 47 grošů. S
dalšími dary mostečtí shromáždili celkem 12155 kop a 45 grošů. Po odečtení
třetiny vybrané částky pro papežskou kurii zbylo dost peněz nejen na výstavbu
kostela, ale i dalších staveb, například fary, či školy.
IV. Stavba
Dva
roky po požáru z roku 1515, jenž ovlivnil na příští léta architektonický
vzhled města Most, začala dne 20. srpna na troskách starého kostela stavební
huť se stavbou.
Stavba
nového svatostánku zasvěceného Panně Marii skončila začátkem 17. století, zahájena
byla roku 1517. Stavitelé projekt několikrát měnili spolu s názory ve
společnosti. Nakonec se ustálil v duchu dokonalé syntézy gotické a
renesanční architektury, od celku po detail.
Nový
chrám navrhl architekt Jakub Heilmann ze Schweinfurtu jako velké halové
trojlodí s opěrami vtaženými dovnitř, pětiboce uzavřeným presbytářem, předsíní
po severní stěně a severozápadní sakristií a hranolovou věží s ochozem v
hlavním průčelí. Projekt ale předal vedoucímu stavby Jörgu z Maulbronu až o rok
později, celý rok 1517 trvaly bourací práce.
Mistr
Jörg ve druhém desetiletí 16. století dokončil klenby obvodových kaplí, vztyčil
vnitřní pilíře a osadil výběhy klenebních žeber.
Roku
1531 řízení stavby převzal mistr Petr Heilmann. Ten roku 1532 nechal zasklít
okna a vytesat klenební žebra. Hrubou stavbu dokončili v roce 1549. Portály
v renesančním stylu vznikly ale až někdy kolem roku 1550.
Bohužel,
kostel opět částečně vyhořel při dalším požáru města, v roce 1578. Opravy
pokračovaly 24 let, až do roku 1602. Kostel mezitím stihl vysvětit pražský
arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé roku 1594. Drobné úpravy exteriéru i
interiéru budovy pak pokračovaly po staletí. Například novou střechu kostel
dostal v roce 1650. Masivní barokní oltář vybudovali stavitelé až v letech 1735
až 1739, výzdoba, hlavní obraz a sochy pak vznikly až roku 1773.
V. Novodobé úpravy
Hřbitovní
zeď kolem kostela a také kostnice zmizely roku 1840. Poslední velká oprava se
uskutečnila v letech 1880 až 1883. Stavitelé odstranili část barokního
inventáře a regotizovali jej. Zmiňme z tohoto období pocházející část nové
(gotizující) výmalby a instalaci novogotického zařízení. Architekt Karel Kühn
pak znovu kostel opravil roku 1932, týkalo se to zrestaurování kamenných článků
a obnovení omítky vnějšího pláště stavby.
Řada
uměleckých děl, jež se dochovala z bohaté chrámové výbavy, dokládá
provázanost se sasko – míšeňským okruhem a nejenom s ním. Nejvýznamnější
díla původního inventáře, jehož část během regotizace kostela v letech 1880 až
1883 odpočívala v depozitářích mosteckého muzea, je dnes soustředěna ve zdejší
expozici.
VI. Přesun
Vzhledem
k rozhodnutí komunistické vlády o vytěžení zásob uhlí, nacházejícího se
pod městem, bylo rozhodnuto o likvidaci starého Mostu a naštěstí i přesunu
kostela. Na nové místo putoval v roce 1975. Dnes se nachází o 841,1 m dál, v
blízkosti barokního špitálu s gotickým kostelem sv. Ducha na bývalém Pražském
předměstí.
Veřejnosti
je opětovně přístupný od roku 1988. Stavební a restaurátorské práce na 17 m
vysokém barokním oltáři byly po dvou letech dokončeny v roce 1993, vitráže
v oknech jsou zrestaurovány od 1. července 2010.
VII. Současnost
V současnosti
je chrám Nanebevzetí Panny Marie od 8. února 2010 národní kulturní památkou a
nachází se ve správě Národního památkového ústavu.
V
současnosti interiér kostela slouží jako výstavní prostor pro expozici
gotického a renesančního umění severozápadních Čech. V suterénu kostela se
nachází výstavní prostor Galerie výtvarného umění v Mostě. Ta je doplněna i o
další umělecká díla gotického a renesančního věku z Mostecka a Teplicka.
Výstavu
doplňuje promítání dokumentu o přesunu kostela. Nový městský hřbitov vznikl za
kostelem na rekultivovaných pozemcích. Stejně tak památkáři stěhují do okolí
sochy ze zaniklých okolních obcí s úmyslem tu zřídit postupně lapidárium.
V
letech 1994 až 1995 současně s parkovými úpravami vznikla nedaleko i vodní
nádrž o rozloze 1,83 hektarů, napájená vodou z Bělé.
VIII. Literatura
Heide
Mannlová – Raková, Děkanský kostel v Mostě v dějinách česko-saské pozdní
gotiky, Most 1969
Heide
Mannlová – Raková, Most 1932-1982, Most 1982
Heide
Mannlová – Raková, Kulturní památka Most. Děkanský kostel a jeho stavitelé,
Praha 1988/1989
Martin
Myšička, Rejstřík stavby děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
1517 – 1519, Ústí nad Labem 2006.
IX. Dostupné on-line
etc.
Žádné komentáře:
Okomentovat