pátek 5. září 2025

Myšlenkový experiment: Co kdyby první jaderná bomba byla fúzní — a navíc na helium?


 

Úvod

Co kdybychom v dějinách jaderné fyziky udělali jinou odbočku? Místo štěpení těžkých atomů, které po sobě zanechávají smrtící radioaktivní spad, co kdyby lidstvo poprvé zvládlo čistou jadernou fúzi? A ne jen tak ledajakou, ale takovou, která by jako palivo používala běžné helium.

V tomto fyzikálním myšlenkovém experimentu zkoumáme hypotetický scénář, v němž vědci na přelomu 19. a 20. století objevili cestu k **triple-alpha reakci** – tedy spojení tří jader helia na uhlík za uvolnění obrovského množství energie. V době Projektu Manhattan by tak měli k dispozici technologii, která slibuje bombu s ohromným ničivým potenciálem, ale bez hrozby radioaktivního zamoření.

Co by to znamenalo pro konstrukci zbraně, její ničivou sílu, dopady na města, atmosféru i globální detekci? A byl by takový "čistý" výbuch skutečně morálně jednodušší? Pojďme se ponořit do fyziky tohoto scénáře, bez historických nebo etických úvah.

1. Fyzikální základ: triple-alpha reakce

Tato jaderná reakce je mechanismus, kterým hvězdy tvoří uhlík z helia. Zjednodušeně řečeno, je to proces, při němž se spojí tři jádra helia-4 a vytvoří jedno jádro uhlíku-12. Při tomto spojení se uvolní obrovské množství energie.

3 × ⁴He → ¹²C + γ
  • Uvolněná energie: ~7.275 MeV na jednu fúzi (jednotka energie na subatomární úrovni)
  • Požadovaná teplota: ≥ 10⁸ K (miliony stupňů Celsia)
  • Požadovaná hustota: ≥ 10⁵ g/cm³ (extrémní stlačení)
  • Doba udržení: ≥ 10⁻¹⁶ s (kvůli nestabilnímu mezistupni beryllia)

2. Výpočet energetického výnosu

Pro výpočet energie z 1 kg helia použijeme základní fyzikální vztahy:

  • Počet molů: 250 mol
  • Počet atomů: ~1.506 × 10²⁶
  • Počet fúzí: ~5.02 × 10²⁵
  • Celková energie: ~5.85 × 10¹³ J
  • Ekvivalent TNT: ~14 kilotun

Pro srovnání, k dosažení ničivého účinku bomby o síle 1 Mt TNT, což je více než 65x silnější než historická bomba Little Boy, by bylo potřeba cca 716 kg helia.

3. Konstrukce hypotetické bomby

Konstrukce takovéto zbraně by byla extrémně náročná a vyžadovala by technologie, které v době Projektu Manhattan nebyly k dispozici.

  • Palivo: ⁴He, cca 700 kg
  • Objem kapsle: ~7 litrů při hustotě 10⁵ kg/m³
  • Geometrie: sférická kapsle s reflektivním pláštěm
  • Kompresní systém: pro dosažení požadované hustoty by bylo nutné použít laserovou nebo magnetickou implozi
  • Zapalovač: pro spuštění reakce by byl potřeba miniaturní štěpná bomba, laserový puls nebo antihmota
  • Časování: synchronizace celého systému na pikosekundy

4. Srovnání s historickými bombami

Níže uvedená tabulka porovnává ničivé účinky hypotetické heliové fúzní bomby (1 Mt) s historickými bombami.

ParametrLittle Boy / Fat ManHelium fúzní bomba
Výkon15–21 kt TNT1 Mt TNT
Plazmová koule~250 m~2 km
Tepelný impuls~2.5 km~15 km
Tlaková vlna (5 psi)~1.5 km~6.5 km
SpadVysokýPrakticky nulový

5. Simulace výbuchu nad Hirošimou

Simulace ukazuje, jak by vypadaly ničivé následky takového výbuchu nad městskou aglomerací. Výška detonace byla nastavena na 600 m pro maximalizaci účinku.

  • 0.1 s: vznik plazmové koule (~2 km)
  • 0.5 s: extrémní tepelný impuls, který by zapálil budovy a způsobil popáleniny do vzdálenosti 15 km
  • 1.5 s: tlaková vlna dosahuje země, srovnává budovy a infrastrukturu v okruhu 6.5 km
  • 3 s: vznik „mushroom cloud“ do výšky 20 km
  • 10 s: akustická vlna zasahuje okolí do 20 km
  • 30 s: zvuk doráží do vzdálenosti 10 km
  • 60 s: ionizace atmosféry, výpadky rádiového spojení
  • 5 min: masivní turbulence, možnost deště z ionizovaného vzduchu

Počet obětí: >300 000 (hypoteticky)
Zničená plocha: >50 km²
Spad: žádný, ale destrukce absolutní

6. Atmosférické dopady

Ačkoliv by byl výbuch čistý, jeho lokální a atmosférické dopady by byly značné:

  • Globální klima: neovlivněno (energie výbuchu je zanedbatelná vůči slunečnímu záření)
  • Lokální turbulence: vertikální konvekce, vichřice, podtlak
  • Ozonová vrstva: lokální narušení, obnova v řádu dní
  • Ionizace: výpadky GPS, radarů, rádiového spojení

7. Seizmické účinky

  • Otřes: ~6.5–7.0 Richter (při detonaci na zemi)
  • Kráter: ~500 m průměr, ~50 m hloubka (při výbuchu na zemi)
  • Globální záznam: seizmické stanice po celém světě by zaznamenaly otřes

8. Akustické účinky

  • Sonický třesk: >160 dB v okruhu 5 km
  • Slyšitelnost: až do 150 km
  • Ozvěna: v horském terénu trvající několik minut

9. Detekce z oběžné dráhy

Detekce by byla okamžitá a globální díky těmto signálům:

  • Optická detekce: jasný signál v UV/IR spektru
  • Gama záření: krátký puls, detekovatelný gama teleskopy
  • Ionosférické rušení: výpadky GPS, radarů
  • Seizmická vlna: globálně zaznamenatelná

Závěr

Heliová fúzní bomba představuje extrémně ničivou, ale čistou zbraň. Její účinky by výrazně překonaly štěpné bomby použité v Hirošimě a Nagasaki. Tento experiment ukazuje, jak by se vývoj jaderné technologie mohl ubírat zcela jiným směrem, pokud by byly fyzikální podmínky objeveny dříve. Otevírá otázky nejen o technologiích, ale o samotné povaze destrukce a energie. A především: ukazuje, že i čistá reakce může mít špinavé důsledky, a že se technologie stává hrozbou ne podle své povahy, ale podle toho, jak ji lidstvo využije.

Veronika Vorlíčková

Žádné komentáře:

Okomentovat