Štěpan Bandera: Kontroverzní symbol ukrajinské historie

Kritické zhodnocení a vědecká diskuse v kontextu současné války

Postava **Štepana Bandery** (1909–1959) je jednou z nejkontroverznějších a nejvíce polarizujících figur v moderních ukrajinských dějinách. Pro jedny je národním hrdinou a mučedníkem, symbolem neústupného boje za ukrajinskou nezávislost proti sovětské a polské nadvládě. Pro druhé je spolupracovníkem nacistů, válečným zločincem a odpovědnou osobou za etnické čistky. Pochopení jeho role vyžaduje kritické zhodnocení a seznámení se s komplexní vědeckou diskusí.

Kdo byl Štěpan Bandera?

Bandera byl radikální ukrajinský nacionalistický politik a ideolog. V mládí se zapojil do **Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN)**, která vznikla v roce 1929 a usilovala o nezávislou Ukrajinu, často i za použití teroristických metod proti polské správě.¹ V roce 1934 byl odsouzen polskými úřady za organizaci atentátu na polského ministra vnitra Bronisława Pierackého.²

Co formovalo Banderovo smýšlení?

Banderovo smýšlení a ideologie byly zásadně formovány turbulentním obdobím, ve kterém vyrůstal a působil. Ukrajina byla v meziválečném období rozdělena mezi několik států, přičemž většina jejího území (včetně Haliče, kde Bandera žil) patřila Polsku a východní části Sovětskému svazu.

• Zkušenost s útlakem: Mladý Bandera zažil **polonizaci**, tedy systematickou snahu polských úřadů asimilovat ukrajinské obyvatelstvo, což zahrnovalo omezování ukrajinského jazyka, kultury a politických práv.^A Zároveň zprávy o **sovětském teroru a hladomoru** (Holodomoru) na sovětské Ukrajině ve 30. letech, který si vyžádal miliony životů, posilovaly jeho přesvědčení o existenci existenčního ohrožení ukrajinského národa ze strany obou mocností.^B
• Vliv radikálního nacionalismu: V té době se v Evropě šířily **totalitní ideologie**, včetně radikálního nacionalismu, fašismu a nacismu. OUN, do které Bandera vstoupil, byla silně ovlivněna těmito myšlenkami. Bandera a jeho souputníci věřili, že jedinou cestou k dosažení a udržení nezávislé Ukrajiny je silný, sjednocený národ schopný odhodlaného, až brutálního, boje.^C
• Koncept "integrálního nacionalismu": Z těchto zkušeností a vlivů vzešla Banderova víra v tzv. **integrální nacionalismus**. To byla ideologie, která zdůrazňovala nadvládu národa nad jedincem, potřebu "národní revoluce" a vytvoření autoritářského ukrajinského státu. Takový stát měl být schopen čelit vnějším i vnitřním nepřátelům, přičemž za "nepřátele" byly často označovány i etnické menšiny na území Ukrajiny, které Bandera a OUN-B považovali za překážky ukrajinské státnosti a čistoty národa.^D

Po rozpadu OUN v roce 1940 se stal vůdcem její radikálnější frakce **OUN-B (banderovci)**. Během druhé světové války, v červnu 1941, vyhlásila OUN-B v čerstvě dobytém Lvově **nezávislý ukrajinský stát** v naději na podporu nacistického Německa. Bandera a jeho spolupracovníci však byli záhy nacisty zatčeni, protože Německo nehodlalo tolerovat skutečně nezávislou Ukrajinu.³ Bandera strávil většinu let 1941–1944 v německém koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce žil v západním Německu, kde pokračoval v čele OUN-B a byl v roce 1959 zavražděn agentem KGB.⁴

Kritika: Bojovník, nebo ideolog? Odpovědnost za násilí

Častým argumentem obhájců Bandery je, že nebyl přímým bojovníkem a mnoho zvěrstev se stalo, když byl ve vězení. To je facticky pravda – Bandera nebyl polním velitelem a přímo se neúčastnil bojových akcí na frontě. Jeho role byla primárně **politická, organizační a ideologická**. Právě v tomto spočívá jeho zásadní, byť nepřímá, odpovědnost.

Vědecká diskuse se soustředí na následující body:

• Ideologie a její důsledky: OUN-B pod Banderovým vedením prosazovala tzv. **integrální nacionalismus**, který byl silně autoritářský, **antisemitský** a xenofobní. Tato ideologie počítala s "očistou" ukrajinského území od "nepřátelských prvků", což zahrnovalo Poláky, Židy a Rusy. Historici jako **Timothy Snyder**⁵, **Grzegorz Rossoliński-Liebe**⁶ nebo **John-Paul Himka**⁷ detailně popsali, jak tato radikální ideologie přímo přispěla k atmosféře, ve které docházelo k etnickým čistkám a pogromům. Bandera nebyl pouhý "patriot" milující svou zemi; prosazoval velmi militantní a vylučující formu nacionalismu.
• Spolupráce s nacisty a aktivní podíl na holokaustu: Na začátku operace Barbarossa v roce 1941 se Bandera a jeho frakce aktivně snažili spolupracovat s nacistickým Německem v naději na vytvoření nezávislého státu. Během krátkého období v létnu 1941 se Bandrovci aktivně podíleli na organizování a provádění **protižidovských pogromů na západní Ukrajině**, například ve Lvově, často s německou podporou či tichým souhlasem.⁸ **Antisemitismus byl klíčovou součástí ideologie OUN-B a její členové považovali Židy za jednoho z hlavních „nepřátel“ ukrajinské nezávislosti.**^E Ačkoliv se vztahy s Německem později zhoršily a Bandera skončil ve vězení, raná spolupráce a podíl na holokaustu jsou historicky doloženy.
• Odpovědnost za UPA a masakry: Klíčovou organizací spojenou s Banderou je **Ukrajinská povstalecká armáda (UPA)**, ozbrojené křídlo OUN-B. I když byl Bandera v době největších zvěrstev (zejména **Volyňský masakr** v letech 1943–1944, při kterém UPA zmasakrovala desítky tisíc Poláků⁹) v německém vězení, ideologická a organizační linie OUN-B, která k těmto událostem vedla, byla ustálena za jeho přímého vlivu před uvězněním.¹⁰ Historici zdůrazňují, že UPA jednala v souladu s radikálními cíli OUN-B, a je tedy morální a politická odpovědnost Bandery za činy organizace, kterou vedl a jejíž ideologii formoval. Nelze ho zcela oddělit od zločinů jeho následovníků pouhým poukazem na jeho fyzickou nepřítomnost.

Vědecká diskuse a výsledky bádání

Historici se shodují, že Bandera je komplexní postava, jejíž hodnocení je politicky motivované.

• Polští a izraelští historici (např. Ewa Siemaszko, Per Anders Rudling) často zdůrazňují Banderaovu odpovědnost za zločiny OUN-UPA proti Polákům a Židům a jeho spolupráci s nacisty.¹¹
• Ruští historici ho (často z propagandistických důvodů) vykreslují výhradně jako nacistického kolaboranta a zločince. Jejich narativy často slouží k ospravedlnění současné ruské politiky vůči Ukrajině a bývají selektivní, ignorující historický kontext nebo manipulující s fakty.¹²
• Ukrajinští historici (např. Volodymyr Viatrovyč, často kritizovaný za glorifikaci) mají tendenci zdůrazňovat jeho boj za ukrajinskou nezávislost, jeho věznění nacisty a minimalizovat nebo relativizovat zločiny OUN-UPA, často je interpretují jako "ochrannou reakci" na sovětské či polské represe.¹³

Konsenzus většiny mezinárodních a nezávislých historiků (jako je Timothy Snyder, Norman Davies, Grzegorz Rossoliński-Liebe, John-Paul Himka) je, že Bandera byl bezesporu klíčovou postavou ukrajinského boje za nezávislost, ale zároveň byl vůdcem radikálního a totalitního nacionalistického hnutí, které se dopouštělo masových zločinů a spolupracovalo s nacisty na počátku války.¹⁴ Jeho odkaz je tedy hluboce problematický a nemůže být jednoznačně glorifikován bez kritického zhodnocení. Nelze opomenout fakt, že ideologie, kterou prosazoval, přímo vedla k etnicky motivovanému násilí.

Bandera v kontextu války na Ukrajině a dezinformace

Od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 se postava Štěpana Bandery stala klíčovým prvkem ruské dezinformační propagandy. Ruský režim opakovaně zneužívá Bandery k diskreditaci ukrajinského státu a jeho obrany.

Dezinformační narativy a jejich vyvrácení:

• "Ukrajina je nacistický stát vedený banderovci": Ruská propaganda tvrdí, že současná Ukrajina je ovládána neonacisty, kteří uctívají Bandera.

  Vyvrácení: Toto tvrzení je nepravdivé a zavádějící.¹⁵ Současná ukrajinská vláda je demokraticky zvolená. Ačkoliv na Ukrajině existují marginální krajně pravicové skupiny (jako v mnoha jiných zemích), nemají dominantní politický vliv a nejsou součástí vlády. Podle odborníků na Ukrajinu a extremismus, jako je Timothy Snyder nebo Anton Shekhovtsov, je rozsah podpory Bandery a jeho ideologie v moderní Ukrajině výrazně přeháněn ruskou propagandou.¹⁶ Vnímání Bandery se navíc výrazně liší v závislosti na regionu – zatímco na západní Ukrajině (zejména v Haliči) je často uctíván jako národní hrdina, v centrálních, jižních a východních regionech je jeho odkaz vnímán spíše jako kontroverzní nebo je neznámý.^F To ukazuje na komplexnost ukrajinské národní identity, kterou se ruská propaganda snaží zjednodušit.

• "Cílem invaze je denacifikace Ukrajiny": Rusko invazi ospravedlňuje "denacifikací", což implikuje, že se bojuje proti jakémusi "banderovskému režimu".

  Vyvrácení: Tento argument je cynickým zneužitím historie holokaustu a druhé světové války.¹⁷ Většina ukrajinských obyvatel jsou sice etničtí Ukrajinci, ale velká část má, včetně prezidenta Zelenského, židovské kořeny, což zcela vyvrací tvrzení o nacistické povaze státu. Rusko používá obvinění z "nacismu" jako záminku k ospravedlnění nevyprovokované agrese a k dehumanizaci ukrajinského obyvatelstva. Skutečným cílem není boj proti nacismu, ale zničení ukrajinské suverenity a nezávislosti.¹⁸

• "Ukrajinská armáda je plná banderovců": Ruská média často ukazují symboly, které spojují s Banderou, jako důkaz nacismu v ukrajinské armádě.

  Vyvrácení: Používání symbolů OUN-UPA některými ukrajinskými dobrovolnickými jednotkami (např. Azov, který byl transformován a je součástí ukrajinské armády) je kontroverzní, ale nereprezentuje celou armádu.¹⁹ Mnoho z těchto symbolů má pro Ukrajince spíše význam boje za nezávislost proti ruské agresi, než ideologickou příslušnost k nacismu. Celková struktura ukrajinské armády a její politické vedení jsou demokratické a nelze je označit za nacistické.

Závěr

Odkaz Štěpana Bandery zůstává na Ukrajině složitým tématem, které je předmětem interních debat o národní identitě a interpretaci historie. Nicméně, jeho zneužívání v ruské propagandě k ospravedlnění agrese proti svrchovanému státu je flagrantní dezinformací, která se rozchází s historickými fakty a konsenzem mezinárodního historického bádání. Chápat Banderaovu postavu a jeho roli v historii je klíčové, ale stejně tak je důležité kriticky přistupovat k jeho účelovému zneužívání v současném konfliktu.

Literatura

• **Snyder, Timothy.** *Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin*. Basic Books, 2010.
• **Rossoliński-Liebe, Grzegorz.** *Stepan Bandera: The Life and Afterlife of a Ukrainian Nationalist. Fascism, Genocide, and Cult*. Ibidem Verlag, 2014.
• **Himka, John-Paul.** "Ukrainian Collaboration in the Extermination of the Jews during the Second World War: The Case of the Lviv Ghetto." *East European Jewish Affairs*, 33:2, 2003, s. 165–182.
• **Plokhy, Serhii.** *The Gates of Europe: A History of Ukraine*. Basic Books, 2015.
• **Magocsi, Paul Robert.** *A History of Ukraine: The Land and Its Peoples*. University of Toronto Press, 2010.
• **Motyka, Grzegorz.** *Ukraińska partyzantka 1942–1960*. Warszawa: Instytut Studiów Politycznych PAN, Oficyna Wydawnicza Rytm, 2006.
• **Shekhovtsov, Anton.** *Russia and the Western Far Right: Contacts, Connections, Sympathies*. Routledge, 2018.
• **Portnov, Andrii.** "The 'Bandera debate': A thorny legacy and a difficult history." *New Eastern Europe*, 2017.
• **Burant, Stephen R.** "The Russian Perspective on Ukrainian Nationalism." *Nationalities Papers*, 26:1, 1998, s. 17-29.
• **Marples, David R.** *Heroes and Villains: The Ukrainian Question from a Canadian Perspective*. University of Alberta Press, 2008.
• **Davies, Norman.** *Europe: A History*. Oxford University Press, 1996.

Poznámky pod čarou

¹ Plokhy, Serhii. *The Gates of Europe: A History of Ukraine*. Basic Books, 2015, s. 297–298.

² Rossoliński-Liebe, Grzegorz. *Stepan Bandera: The Life and Afterlife of a Ukrainian Nationalist. Fascism, Genocide, and Cult*. Ibidem Verlag, 2014, s. 129.

^A Plokhy, Serhii. *The Gates of Europe: A History of Ukraine*. Basic Books, 2015, s. 290–292; Magocsi, Paul Robert. *A History of Ukraine: The Land and Its Peoples*. University of Toronto Press, 2010, s. 574–576.

^B Snyder, Timothy. *Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin*. Basic Books, 2010, s. 24–57.

^C Rossoliński-Liebe, Grzegorz. *Stepan Bandera: The Life and Afterlife of a Ukrainian Nationalist. Fascism, Genocide, and Cult*. Ibidem Verlag, 2014, s. 86–95.

^D Rossoliński-Liebe, Grzegorz. *Stepan Bandera: The Life and Afterlife of a Ukrainian Nationalist. Fascism, Genocide, and Cult*. Ibidem Verlag, 2014, s. 77–85.

³ Snyder, Timothy. *Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin*. Basic Books, 2010, s. 160.

⁴ Magocsi, Paul Robert. *A History of Ukraine: The Land and Its Peoples*. University of Toronto Press, 2010, s. 696.

⁵ Snyder, Timothy. *Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin*. Basic Books, 2010, passim.

⁶ Rossoliński-Liebe, Grzegorz. *Stepan Bandera: The Life and Afterlife of a Ukrainian Nationalist. Fascism, Genocide, and Cult*. Ibidem Verlag, 2014, passim.

⁷ Himka, John-Paul. "Ukrainian Collaboration in the Extermination of the Jews during the Second World War: The Case of the Lviv Ghetto." *East European Jewish Affairs*, 33:2, 2003, s. 165–182.

⁸ Rossoliński-Liebe, Grzegorz. *Stepan Bandera: The Life and Afterlife of a Ukrainian Nationalist. Fascism, Genocide, and Cult*. Ibidem Verlag, 2014, s. 200–210.

⁹ Motyka, Grzegorz. *Ukraińska partyzantka 1942–1960*. Warszawa: Instytut Studiów Politycznych PAN, Oficyna Wydawnicza Rytm, 2006, s. 367–368.

¹⁰ Snyder, Timothy. *Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin*. Basic Books, 2010, s. 250–251.

^E Rossoliński-Liebe, Grzegorz. *Stepan Bandera: The Life and Afterlife of a Ukrainian Nationalist. Fascism, Genocide, and Cult*. Ibidem Verlag, 2014, s. 180-185; Himka, John-Paul. "Ukrainian Collaboration in the Extermination of the Jews during the Second World War: The Case of the Lviv Ghetto." *East European Jewish Affairs*, 33:2, 2003, s. 165–182.

¹¹ Viz např. Motyka, Grzegorz. *Ukraińska partyzantka 1942–1960*, nebo Rossoliński-Liebe, Grzegorz. *Stepan Bandera*.

¹² Viz např. Burant, Stephen R. "The Russian Perspective on Ukrainian Nationalism." *Nationalities Papers*, 26:1, 1998, s. 17-29. Tato studie analyzuje, jak ruská historiografie konstruovala narativy o ukrajinském nacionalismu. Dále viz Portnov, Andrii. "The 'Bandera debate': A thorny legacy and a difficult history." *New Eastern Europe*, 2017, který diskutuje politizaci historie v Rusku i na Ukrajině.

¹³ Viz např. publikace Ukrajinského institutu národní paměti (UIPN), jehož ředitelem byl dříve Volodymyr Viatrovyč. Pro vyvážený pohled na ukrajinský nacionalismus a jeho historické kořeny viz také Marples, David R. *Heroes and Villains: The Ukrainian Question from a Canadian Perspective*. University of Alberta Press, 2008.

¹⁴ Snyder, Timothy. *Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin*. Basic Books, 2010, s. 250-251; Davies, Norman. *Europe: A History*. Oxford University Press, 1996, s. 1047-1048.

¹⁵ Snyder, Timothy. "The War in Ukraine Is a Colonial War." *The New Yorker*, 2022; Shekhovtsov, Anton. *Russia and the Western Far Right: Contacts, Connections, Sympathies*. Routledge, 2018.

¹⁶ Snyder, Timothy. "How Not to Think About the War in Ukraine." *New York Times*, 2022; Shekhovtsov, Anton. *Russia and the Western Far Right*, 2018.

^F Portnov, Andrii. "The 'Bandera debate': A thorny legacy and a difficult history." *New Eastern Europe*, 2017; Marples, David R. *Heroes and Villains: The Ukrainian Question from a Canadian Perspective*. University of Alberta Press, 2008.

¹⁷ Cohen, Roger. "Putin's 'Denazification' Claim Is a Moral and Historical Obscenity." *New York Times*, 2022.

¹⁸ Snyder, Timothy. *The Road to Unfreedom: Russia, Europe, America*. Vintage, 2018.

¹⁹ Viz např. rozbor Azovského praporu a jeho proměny v ukrajinské armádě. Olena Semenyaka, Andreas Umland a další autoři se tomuto tématu věnují v rámci extremismu na Ukrajině.

Temný les a xenomorf: Myšlenkový experiment o kontaktu, riziku a smyslu expanze

Úvod

 

Tento článek shrnuje sérii myšlenkových experimentů, jejichž cílem bylo odhadnout pravděpodobnosti tří klíčových jevů při postupně ambicióznější expanzi lidstva.

• Nález “xenomorfa” s rizikovým profilem srovnatelným s filmovým Vetřelcem
• Kontakt s cizí inteligentní civilizací a možnost potvrzení Teorie temného lesa
• Dlouhodobé přežití lidstva v daném expanzním režimu

Scénáře prozkoumávají: bez-FTL mezihvězdný průzkum, FTL warp pohyb, mezigalaktické cestování v reálném čase a cestování napříč multivesmírem.

Metodika

Princip modelu

Vstupy: odhad počtu nezávisle prozkoumaných biosfér N, lokální pravděpodobnost jevu p, časový horizont T. Výstup: kumulativní pravděpodobnost jevu P_cum.

Základní formule:

Postup

• Definice lokální pravděpodobnosti p (xenomorf: 10^–5 až 10^–3, inteligence: 1–10 %).
• Stanovení N pro každý expanzní scénář.
• Výpočet kumulativní pravděpodobnosti P_cum za časový úsek.
• Diskuse o modifikátorech: rychlost interakcí, heterogenita prostředí, riziko šíření hrozeb.

Výsledky

3.1 Scénářová tabulka

Scénář	Biosfér N (tisíciletí)	pxeno	Pcum,xeno	Pkontakt	PTemný les	Ppřežití
Bez FTL	105	10–5	~1 %	1–10 %	<5 %	70–95 %
FTL	106	10–5–10–6	0,1–10 %	30–80 %	10–30 %	60–95 %
Mezigalaktické RT	109	10–5	~50 %	>95 %	30–60 %	70–99 + %
Multivesmír	1012+	10–5	70–95 %	>95 %	50–80 %	30–70 %* / >99,9 %**

*bez koordinace **s tvrdými bezpečnostními pojistkami

3.2 Ukázkový výpočet – “xenomorf” v multivesmíru

≈ 1 – e^–107 ≈ 1 (prakticky jistota)

Diskuse

• Efekt vzorku: růst N dramaticky navyšuje šanci i extrémně vzácných jevů.
• Rychlost interakcí: FTL a multivesmír zkracují reakční dobu, zvyšují kontakt i riziko šíření hrozeb.
• Heterogenita prostředí: paralelní vesmíry přinášejí velkou variabilitu fyzikálních i biologických podmínek.
• Přežití vs. riziko: diverzifikace posiluje odolnost; absence koordinace a biosekurity však může vyvolat kaskády existenčních hrozeb.

Závěry

1. Kontakt s inteligencí je od FTL scénáře výš prakticky nevyhnutelný.
2. Nález “xenomorfa” typ predátora zůstává lokálně vzácný, ale masivní vzorek multivesmíru jej činí téměř jistým.
3. Potvrzení Teorie temného lesa roste s rychlou interakcí a velkým vzorkem civilizací.
4. Přežití lidstva závisí spíše na řízení rizik než na samotném fyzikálním dosahu expanze.

Shrnutí

Exponenciální růst rozsahu průzkumu násobí pravděpodobnosti extrémních událostí až k jistotě, zatímco dlouhodobé přežití druhu zůstává podmíněno institucionální a technologickou správou rizik. Tento rámec nabízí praktické lekce pro budoucí řízení rizik v jakémkoli vysoce propojeném systému.

Veronika Vorlíčková

Myšlenkový experiment: Kvantový tunel mezi vesmíry a superpozice černých děr

Položila jsem si otázku: Může existovat most, který spojuje dva paralelní vesmíry? V tomto článku bych ráda představila svůj teoretický myšlenkový experiment. Vycházím přitom z moderních vědeckých konceptů a ukazuji, že odpověď možná není tak bláznivá, jak se zdá.

---

1. První myšlenka: Most mezi vesmíry

Ve fyzice existuje hypotéza ER=EPR, která říká, že kvantová provázanost (entanglement) mezi dvěma černými děrami není jen neviditelné pouto, ale geometrický útvar – červí díra.

Můj experiment spočívá v tom, že bychom si představili dvě identické černé díry, každou v jednom z paralelních vesmírů. Díky jejich provázanosti by se vytvořil most, který by je spojoval.

Problém je, že takový most by se okamžitě zhroutil. K jeho stabilizaci by bylo potřeba něco, co nazýváme „exotická hmota“ (hmota se zápornou energií, jaká se objevuje třeba u Casimirova jevu). Její existence sice není vyloučená, ale je to spíše teorie. Můžeme ji zapsat jako Tµν < 0, kde Tµν je tenzor energie a hybnosti.

Dopad: Proto by tento most fungoval jen jako blikající brána, která se otevře jen na okamžik.

---

2. Druhá myšlenka: Superpozice

A co kdyby se to celé přesunulo na kvantovou úroveň? V kvantovém světě může objekt existovat v superpozici – to znamená, že je na více místech a má více vlastností zároveň.

Můj druhý nápad je představit si, že naše černé díry jsou v superpozici — jsou v různých stavech (s různou hmotností, rotací nebo na různých místech).

Stav celého systému, tedy obou černých děr a mostu, by se dal zapsat jako vlnová funkce Ψ.

|Ψ> = Σn cn |Mn, xn> ⊗ |Mn, xn>

kde každý člen představuje jednu možnost, jak může stav vypadat, s danou pravděpodobností.

Dopad: Pokud jsou černé díry v superpozici, most mezi nimi je také superponovaný. Není ani otevřený, ani zavřený, ale obojí zároveň. Průchod by byl proto spíše pravděpodobnostní.

---

3. Pozorovatel: Proč na tom záleží

Tady se dostáváme k jádru věci: K čemu je most, který je zároveň otevřený i zavřený?

Pokud by se na tento superponovaný most podíval klasický pozorovatel (člověk), svým pohledem by způsobil kolaps vlnové funkce a systém by si „vybral“ jeden stav – most by buď byl otevřený, nebo zavřený.

Ale co kdyby i pozorovatel byl v superpozici? To je ta nejdůležitější a zároveň nejvíce matoucí otázka. V běžné kvantové fyzice se totiž předpokládá, že pozorovatel je „klasický“ – tedy že existuje jen v jednom stavu. Ale co když to tak není?

Pokud by byl i pozorovatel v superpozici, znamenalo by to, že by se celá situace dramaticky změnila. Místo jednoho pozorovatele bychom měli dva (a více), kteří by existovali ve stejný moment. Jeden by viděl, že je most otevřený, a druhý by viděl, že je most zavřený. A oba by existovali ve stejnou chvíli.

Problém měření a superpozice pozorovatele v kvantové mechanice se dá popsat takto:

• Stav obou černých děr popíšeme vlnovou funkcí Ψdír.

• Stav pozorovatele popíšeme vlnovou funkcí Ψpoz.

Jakmile dojde k interakci, stav celého systému (pozorovatel + černé díry) se prováže.

|Ψ> = |Ψpoz> ⊗ |Ψdír>

Tato rovnice ukazuje, že stav pozorovatele a stav černých děr jsou provázané. V důsledku toho by se celý systém choval jako jeden celek.

|Ψ> = c1 |Pozvidí_most> ⊗ |Díry_s_mostem> + c2 |Pozvidí_nic> ⊗ |Díry_bez_mostu>

To je zjednodušený zápis, který ukazuje, že když se podívá na most, pozorovatel se ocitne v superpozici dvou stavů: jeden vidí most, druhý ne. Což je přesně ten paradox, o kterém jsme mluvily.

---

4. Analogie: Seriál Temná hmota

Tímto typem myšlenek si hrají i tvůrci sci-fi. V seriálu Temná hmota se protagonista probudí s amnézií. I když si to neuvědomuje, má v paralelních světech sice stejnou identitu, ale rozdílné minulosti, a příběh mu postupně odhaluje, že pro uchopení toho, co se mu stalo, musí svůj mozek naladit na vnímání stavu superpozice. Musí projít neznámem, aby se svou rodinou navzdory svým kvantovým blížencům mohl v klidu žít někde v ideální verzi svého světa v multivesmíru. I my se musíme vypořádat s myšlenkou, že nejsme sami v kvantovém světě takoví, jací si myslíme, že jsme.

Můj myšlenkový experiment má ukázat, že je důležité se ptát, i když na ty otázky zatím neexistují odpovědi. Že je jedno, jestli na takové myšlenky přijdete na univerzitě, nebo v poklidu domova.

Veronika Vorlíčková